Parkinson: mozkový kardiostimulátor proti behaviorálním závislostem
Christiane Fux vystudovala žurnalistiku a psychologii v Hamburku. Zkušená lékařská redaktorka píše od roku 2001 články do časopisů, novinky a věcné texty na všechna myslitelná zdravotní témata. Kromě práce pro je Christiane Fux také aktivní v próze. Její první kriminální román vyšel v roce 2012 a také píše, navrhuje a vydává vlastní kriminální hry.
Další příspěvky od Christiane Fux Veškerý obsah je kontrolován lékařskými novináři.U Parkinsonovy choroby pomáhají léky, které zvyšují hladinu dopaminu v mozku. Ale z dlouhodobého hlediska mají často nepříjemné vedlejší účinky: Snižují pacientovu kontrolu impulzů. Důsledky mohou být závislost na nakupování a hazardních hrách, přejídání nebo nadměrná chuť na sex.
Obsedantně-kompulzivní poruchy chování jsou pro pacienty a jejich blízké velmi stresující. Existuje však možné protijed: hluboká stimulace mozku. K tomu slouží takzvané mozkové kardiostimulátory.
Kardiostimulátor pro mozek
Tato zařízení byla Parkinsonovým pacientům předepisována již delší dobu. Elektrody jsou umístěny hluboko v mozku, kde elektrickými impulzy stimulují určité oblasti mozku. Vracejí mozek pacienta takříkajíc zpět do rytmu, a pomáhají tak proti pohybovým problémům, jako je třes, poruchy chůze nebo takzvané zmrazení, při kterém pacient náhle zmrzne v pohybu.
Doposud se však tato zařízení používala pouze tehdy, když drogy již nebyly účinné. Vědci pracující s profesorem Paulem Krackem z Fakultní nemocnice v Ženevě nyní zjistili, že hluboká mozková stimulace může zlepšit pohyb i ovládání impulzů.
Výzkumníci do studie přijali celkem 251 pacientů s Parkinsonovou chorobou. Polovina z nich pokračovala v užívání pouze léků od Parkinsona. Ostatní dostali kromě léků i hlubokou mozkovou stimulaci.
Lepší ovládání impulzů
Po dvou letech se problémy s chováním pacientů s mozkovým kardiostimulátorem výrazně zlepšily - ve skupině léčené čistě léky se však zhoršily.
Vědci nemohli určit možné negativní účinky terapie, jako je apatie nebo vyšší sklon k depresi, které by mohly být spojeny s nadměrně inhibovanými impulsy.
Lepší kvalita života, méně léků
Předchozí hodnocení již ukázala, že při stimulaci mozku lze dávku léku snížit o 38 procent. U ostatních pacientů však musel být zvýšen o 21 procent. Kromě toho se výrazně zlepšila kvalita života pacientů s mozkovým kardiostimulátorem.
Nedostatek dopaminu v mozku
Při Parkinsonově chorobě nervové buňky produkující dopamin v mozku stále více hynou. Poselská látka je důležitá mimo jiné pro jemné doladění pohybů. Pokud počet buněk produkujících dopamin klesne pod 60 procent, objeví se první pohybové poruchy.
Parkinsonova choroba je jednou z nejčastějších chorob nervového systému. V Německu jím trpí zhruba 220 000 pacientů.
Tagy: zdravé pracoviště anatomie kouření
