Demence s Parkinsonovou nemocí

Martina Feichter vystudovala biologii na volitelném předmětu lékárna v Innsbrucku a také se ponořila do světa léčivých rostlin. Odtud už nebylo daleko k dalším lékařským tématům, která ji dodnes uchvacovala. Vyučila se jako novinářka na Axel Springer Academy v Hamburku a pro pracuje od roku 2007 - nejprve jako redaktorka a od roku 2012 jako nezávislá spisovatelka.

Více o odbornících na Veškerý obsah je kontrolován lékařskými novináři.

Parkinsonova demence se vyvíjí asi u třetiny všech lidí s Parkinsonovou nemocí (paralýza). Liší se několika způsoby od Alzheimerovy choroby, nejběžnější formy demence. Přečtěte si více o Parkinsonově demenci zde: příznaky, odlišnosti od Alzheimerovy demence a léčba!

Kódy ICD pro toto onemocnění: Kódy ICD jsou mezinárodně uznávané kódy pro lékařské diagnózy. Lze je najít například v lékařských listech nebo na potvrzeních o pracovní neschopnosti. G21G22G20

Co je Parkinsonova demence?

Lékaři označují Parkinsonovu demenci za demenci u Parkinsonových pacientů, která splňuje určité požadavky. To zahrnuje skutečnost, že demence začíná zákeřně a postupuje pomalu. Kromě toho musí být narušeny nejméně dvě takzvané kognitivní funkce, například pozornost, jazyk nebo paměť. Teprve poté může lékař diagnostikovat Parkinsonovu demenci.

Parkinsonova a demence

Tři otázky pro

Prof. Dr. med. Michael T. Barbe,
Specialista na neurologii
1
Mohu zabránit demenci navzdory Parkinsonově chorobě?

Prof. Dr. med. Michael T. Barbe
Je třeba rozlišovat mezi mírnými kognitivními poruchami a demencí. Zapomínání na demenci jde ruku v ruce s výrazným omezením v každodenním životě. Dosud nebyl proveden dostatečný výzkum toho, kdo bude mít také demenci s Parkinsonovou nemocí. Stejně tak neexistují dobré studie, jak tomu zabránit. Kognitivní trénink a cvičení mohou pomoci. Neexistuje žádný spolehlivý důkaz, ale není na škodu to zkusit.
2
Měl by člověk dělat logopedii?

Prof. Dr. med. Michael T. Barbe
Logopedie je užitečná, jakmile dojde k poruchám motoriky řeči a řeč se stane méně jasnou. Zvláště terapie LSVT-LOUD je velmi účinná u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Pokud je to možné, doporučuji vám navštívit logopeda, který se specializuje na Parkinsonovu chorobu. V závislosti na zjištěních je pak provedeno specifické školení. Mimochodem, například zpěv ve sboru také ukázal velmi dobré účinky na řeč u Parkinsonových pacientů.
3
Kdy jsou invazivní terapie nezbytné?

Prof. Dr. med. Michael T. Barbe
Jakmile dojde ke kolísání aktivity, je pacient několik hodin denně málo pohyblivý, dochází k nadměrné pohyblivosti nebo je třeba užívat mnoho léků v krátkých intervalech. Pak byste se měli dostavit do centra pohybových poruch a nechat si poradit ohledně možností invazivní terapie. Moje doporučení je zabývat se tématem invazivních terapií včas, i když se nakonec rozhodnete pro to.
Prof. Dr. med. Michael T. Barbe,
Specialista na neurologii
Vedoucí lékař neurologické kliniky a polikliniky v Kolíně nad Rýnem, vedoucí pracovní skupiny pro pohybové poruchy a hlubokou stimulaci mozku, vedoucí kolínské sítě Parkinson

Incidence Parkinsonovy demence

Ne všichni pacienti s Parkinsonovou chorobou mají demenci. Toto riziko je však vyšší než u jiných lidí: Parkinsonovi pacienti mají asi šestkrát větší pravděpodobnost, že se stanou dementními, než běžná populace.

Riziko Parkinsonovy demence je zvláště vysoké ve stáří: ve skupině osob starších 75 let se demence vyvíjí také zhruba u každého druhého Parkinsonova pacienta. Na druhou stranu každý, kdo trpí paralýzou před čtyřicítkou, demenci téměř nikdy nedostane.

Parkinsonova demence: rozdíly od Alzheimerovy choroby

Nejběžnější formou demence je Alzheimerova choroba. Především je spojena s poruchami paměti: zaprvé klesá krátkodobá paměť a v pozdějších stádiích onemocnění klesá i dlouhodobá paměť.

U Parkinsonovy demence se naopak do popředí dostávají další příznaky: postižení mají zhoršenou pozornost a pomalé myšlení. Navíc se často rozvíjí deprese a halucinace. Naproti tomu lidé s Parkinsonovou demencí nemají problémy s pamětí až v pozdějších stádiích onemocnění.

Další rozdíl mezi Parkinsonovou demencí a Alzheimerovou demencí souvisí se schopností učit se: Alzheimerovi pacienti se již nemohou učit novým věcem. U Parkinsonovy demence je naopak schopnost učení zachována - i když má pacient přístup k nově uloženému obsahu pouze se zpožděním.

Parkinsonova demence: diagnostika

Pokud je podezření na demenci, jako je Parkinsonova choroba, lékař provede různé testy. Nejprve však nejprve shromážděte anamnézu (anamnézu) v rozhovoru s pacientem a příbuznými. Například má pacientovy symptomy podrobně popsané, například problémy s koncentrací. Lékař se navíc ptá, jak dlouho tyto příznaky existují, zda existují další nemoci a jaké léky pacient užívá.

Po anamnéze bude následovat fyzické vyšetření a lékař odebere vzorek krve pro laboratorní rozbor.

Pomocí takzvaných kognitivních krátkých testů může lékař zkontrolovat, zda pacient skutečně má Parkinsonovu demenci (nebo jinou demenci). Tyto testy však u mírné demence nemají příliš velký význam. Pak může být nutné hloubkové neuropsychologické vyšetření.

Pokud je podezření na demenci, mozek je často zobrazen graficky - pomocí počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI). U dementních pacientů obrázky ukazují, že se mozková tkáň zmenšila (atrofie).

V nejasných případech demence budou následovat další vyšetření.

Parkinsonova demence: léčba

Zpočátku může být nutné upravit léky na Parkinsonovu chorobu sami. Některé přípravky mohou demenci skutečně zhoršit. Proto by měli být nahrazeni jinými, kteří tak nečiní.

Medikamentózní léčba demence

K dispozici jsou také léky, které specificky zmírňují příznaky Parkinsonovy demence. Patří sem především přípravky s účinnou látkou rivastigmin. Jedná se o takzvaný inhibitor acetylcholinesterázy:

Acetylcholinesteráza je enzym, který rozkládá neurotransmiter acetylcholin v mozku. Stejně jako u Alzheimerovy demence má Parkinsonova demence také nedostatek acetylcholinu. Rivastigmin může tento nedostatek napravit inhibicí enzymu, který štěpí acetylcholin. Tímto způsobem jsou mozkové funkce jako myšlení, učení a zapamatování zachovány déle. Pacienti se navíc mohou lépe vypořádat se svým každodenním životem.

Rivastigmin lze užívat jako kapsli v časných a středních stadiích Parkinsonovy demence.

Zdá se, že další inhibitor acetylcholinesterázy (donepezil) zlepšuje výkonnost mozku a celkovou pohodu pacientů s Parkinsonovou demencí. V tomto klinickém obrazu se však používá bez oficiálního schválení („použití mimo označení“).

Pozor na antipsychotika!

Antipsychotika (neuroleptika) jsou léky používané k léčbě psychotických symptomů, jako jsou halucinace. Používají se při určitých formách demence. Při Parkinsonově demenci nesmí být podána většina antipsychotik (klasická a mnoho atypických antipsychotik). Důvodem je, že pacienti mají zvýšené riziko nežádoucích účinků. Především mohou takové aktivní složky výrazně zhoršit pohyblivost a bdělost (bdělost) pacientů s Parkinsonovou chorobou: Parkinsonovy příznaky se zhoršují a dochází k záchvatům ospalosti (somnolence).

Při Parkinsonově demenci lze použít pouze antipsychotika klozapin a (případně) quetiapin.

Protidrogová opatření

Kromě drog jsou u Parkinsonovy demence (a dalších demencí) velmi důležitá i neléková opatření. Doporučuje se například fyzioterapie, zdravá strava a dostatek pohybu. Trénink paměti („brain jogging“) je užitečný pro mírné formy Parkinsonovy demence, pokud se ho postižení účastní s radostí a bez frustrace.

Umělecko-expresivní formy terapie, jako je malování, hudba a tanec, mohou mít také pozitivní vliv na pohodu a zdraví pacienta.

V případě Parkinsonovy demence je také důležité navrhnout obytné prostory podle potřeb. To zahrnuje odstranění možných zdrojů nebezpečí a zranění. Měli byste například odstranit malé koberce (nebezpečí zakopnutí a uklouznutí!). Kromě toho mohou být různé místnosti (koupelna, kuchyň atd.) Označeny barevně nebo symboly na dveřích. To pomáhá lidem s Parkinsonovou demencí lépe se zorientovat ve vlastních čtyřech stěnách.

Tagy: sexuální partnerství menopauza zuby